ZANECHANÁ STOPA

Je to červené a pořád dokola se to točí? Nevím! „Lehni si pod stůl a uvidíš“, říkali mu pokaždé, když si Indy nevěděl rady. Ok, ok! „Na břicho, nebo na záda“? ptal se…
A bylo to nakonec jedno, poněvadž když se natáhl, tak spatřil něco, čeho si před tím skutečně nevšiml. Otisk podrážky? Nebyl si jistý. Měl to přímo před očima
a říkal si že to přece není možné. Pět centimetrů na víšku!? Otisk stopy je vždycky špatně vidět, je téměř placatý, rozplizlý, rozpadlý, prostě neúplný…Všechno možné, ale ne vysoký! „Domácí“ stopu by jsme mohli spíše srolovat, než nabrat na lopatu. Ta věc mu připomínala otisk pohorky zanořené do měkkého bahna. Jako kdyby si někdo vyřízl kus hlíny na památku. Suvenýr z horské túry pohozený pod jídelním stolem. Proč je celá hmota černá, stopa je jenom jedna a proč si toho nikdy nevšiml, je další věc.
Hodně otázek, žádné odpovědi. Indy se rozhlédl kolem sebe. Ostatní ho se zájmem pozorovali a bylo jim jasné, že se bude ptát. Jejich zaryté mlčení jasně znamenalo, že na jeho otázky reagovat nebudou. Divní lidé, pochopil.
Zvedl se z podlahy, vytáhl z kapsy telefon, vyťukal číslo a ačkoliv vlastně nevěděl co přesně řekne, čekal na spojení…

THE FOOTPRINT

What’s red and spins round and round? I don’t know! “Lie down under the table and you’ll see,” they always said when Indy didn’t know what to do. Okay, okay! “On my stomach or on my back?” he asked…
In the end it didn’t matter, because when he got down he saw something he hadn’t noticed before. A footprint? He wasn’t sure. It was right there in front of him, but he still couldn’t believe it. Five centimetres thick?! Footprints are always hard to see. They’re almost flat, indistinct, fragmentary, incomplete… anything but thick! This “homemade” footprint would be easier to roll up than pick up on a shovel. It was more like an impression made by a hiking boot in soft mud. As if someone had cut out a piece of clay as a souvenir from a trek and dropped it under the table. And then: why was it completely black, and why was there only one footprint, and why had he never noticed it before?
Lots of questions but no answers. Indy looked around. The others were watching him with interest, knowing he’d ask them, but their stubborn silence meant they wouldn’t reply. These were strange people, he realised.
He got up from the floor, took his mobile out of his pocket, dialled a number and, although he didn’t know exactly what he’d say, waited for the person at the other end to pick up…
.


Installation view, The Unreliable Narrator, 1.patro gallery, 2017 


Installation view, The Unreliable Narrator, 1.patro gallery, 2017 


Installation view, The Unreliable Narrator, 1.patro gallery, 2017 


Installation view, The Unreliable Narrator, 1.patro gallery, 2017 


Installation view, The Unreliable Narrator, 1.patro gallery, 2017 


Installation view, The Unreliable Narrator, 1.patro gallery, 2017 


Installation view, The Unreliable Narrator, 1.patro gallery, 2017 


Installation view, The Unreliable Narrator, 1.patro gallery, 2017 


Installation view, The Unreliable Narrator, 1.patro gallery, 2017 


Installation view, The Unreliable Narrator, 1.patro gallery, 2017 


Installation view, The Unreliable Narrator, 1.patro gallery, 2017 


Two zero, akrylic, canvas, 110x160 cm  


Untitled, akrylic, canvas, 110x160 cm  


Down II, akrylic, canvas, 110x160 cm  


Gold-digger I, akrylic, canvas, 110x160 cm  


Hanneken's stones I, akrylic, canvas, 110x160 cm  


The footprint I, akrylic, canvas, 110x160 cm  


The footprint II, pvc board, paper, 38x50 cm  


The footprint IV, pvc board, paper, 38x50 cm  


Gold-digger III, pvc board, paper, 38x50 cm  


Gold-digger V, pvc board, paper, 38x50 cm  


Gold-digger VI, pvc board, paper, 38x50 cm  


Gap I, pvc board, paper, 38x50 cm  


Gap III, pvc board, paper, 38x50 cm  


Gap II, pvc board, paper, 38x50 cm 


Lord of the Rings III, pvc board, paper, 38x50 cm  


Lord of the Rings II, pvc board, paper, 38x50 cm